Je to pár dní nazpět, co jsem jel autem přes město a přemýšlel o pracovních záležitostech. Ten kanál byl na mě snad nachystaný. Kolo mého vozu do něj spadlo, jen jsem heknul. Nebudu se raději zmiňovat, že jsem se kousl do jazyka a celý den šišlal, čímž jsem u kolegů v redakci zaujal první místo v hitparádě klaunů pro tento den.
Při cestě domů jsem si dával na kanály umístěné rafinovaně na cestě velký pozor. A ejhle. Zjistil jsem, že naše ulice jsou doslova prošpikované kanály. Navíc jsou umísťované tak, že ať děláte, co děláte, vždy do nějakého spadnete.
Rozhodl jsem se, že zkusím dojet domů bez zásahu kanálu. Minul jsem asi deset zákeřných poklopů, přičemž jsem tři přejel a můj pokus překazila policejní hlídka.
„Dobrý den, pane řidiči,“ zubil se na mě statný policista. Jeho kolega, stojící o kousek dál, se pokoušel skrýt veselý úsměv a ruce si vrazil hluboko do služebních kalhot.
„Copak jste bumbal?“ mrknul na mě šibalsky policista.
„Nepil jsem nic. Jedu z práce domů,“ uraženě jsem odpověděl.
„A že nám tady tak báječně kličkujete?“ smál se muž zákona a nebýt ve službě, jistě se plácal radostí do kolen.
V tu chvíli mi to došlo. Po mém vysvětlení se policisté smáli ještě víc. Tentokrát mé naivitě.
„To jste si vážně myslel, že projede přes Ústí, aniž byste vjel do kanálu?“ koukali jeden na druhého a smáli se, jako když sledují silvestrovskou estrádu.
S rozpaky jsem pokračoval domů. Kanály jsem nepočítal a vlastně jsem je pustil z hlavy. Vzpomněl jsem si na ně za pár dní, když jsem mluvil s přítelem, který se čirou náhodou věnuje opravám kanalizací.
„No to je jasný, proč je tolik kanálů. Když se opravuje prasklá kanalizace nebo vodovod, udělá se tam kohout a kanál, kdyby to zase na tom místě prasklo, aby se to lépe opravovalo.“
Jeho vysvětlení mě šokovalo. Ještě dlouho jsem si představoval, jak jsou silnice plné kanálů, které se tam již nevejdou a zaplňují chodníky, aby se následně roztáhly i na zahrady a trávníky. Ale co až bude zeměkoule jeden velký kanál? Otřásl jsem se nad touto myšlenkou.
Potom jsem vytřeštil oči. Můj zrak ulpěl na výloze obchodu s obuví. Asi nějaký kámen rozbil velikou tabuli skla a nyní byla zakrytá dřevotřískovou tabulí.
Snad sklenáři neuvažují stejně!