\u201eTak jdeme na to?\u201c zad\u00edval jsem se t\u00e1zav\u011b na Petra.<\/p>\n
\u201eJasn\u011b, \u017ee v\u00e1h\u00e1\u0161!\u201c<\/p>\n
Slunce se schovalo za mrak a p\u0159estalo dot\u00edrat sv\u00fdmi ostr\u00fdmi paprsky. V\u00edtr lehce \u010dechral koruny strom\u016f,\u00a0 kter\u00e9 majest\u00e1tn\u011b st\u0159e\u017eily klid vysok\u00fdch skal.\u00a0 Ide\u00e1ln\u00ed po\u010das\u00ed pro v\u00fdstup, ke kter\u00e9mu jsme se chystali. Nebyla to a\u017e tak t\u011b\u017ek\u00e1 st\u011bna, ale pod vrcholem se nach\u00e1zel jeden p\u0159evis, kter\u00fd jde zdolat pouze ve dvou a mus\u00edte m\u00edt opravdu hodn\u011b zku\u0161enost\u00ed, abyste se nez\u0159\u00edtili z\u00a0v\u00fd\u0161ky60 metr\u016f.<\/p>\n
Zkontroloval jsem si upevn\u011bn\u00ed postroje, z\u00e1mek karabiny, skoby a ohnul jsem se pro lano, kter\u00e9 le\u017eelo na zemi p\u0159ed m\u00fdma nohama. P\u0159ehodil jsem si ho p\u0159es rameno a ud\u011blal krok ke sk\u00e1le. Pak jsem se zarazil a ohnul, abych si ut\u00e1hnul levou botu. Stal se z toho ji\u017e takov\u00fd ob\u0159ad. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem lezl na n\u011bjakou st\u011bnu, musel jsem si ut\u00e1hnout levou botu. Byl to poz\u016fstatek z\u00a0cesty do And, kdy se mi rozv\u00e1zala tkani\u010dka a n\u00e1sledn\u011b mi bota ulet\u011bla. Nerad na to vzpom\u00edn\u00e1m, proto\u017ee jsem pak musel l\u00e9zt p\u0159es sto metr\u016f bez jedn\u00e9 boty a nav\u00edc v\u00a0\u0161\u00edlen\u00e9m po\u010das\u00ed.<\/p>\n
\u201ePet\u0159e, lezu prvn\u00ed!\u201c mrknul jsem na kamar\u00e1da. M\u011bl jsem mnohem v\u00edc zku\u0161enost\u00ed, a proto bylo logick\u00e9, \u017ee polezu prvn\u00ed, i kdy\u017e to pro n\u011bj znamenalo, \u017ee sv\u011b\u0159uje sv\u016fj \u017eivot do m\u00fdch rukou.<\/p>\n
Petr mi v\u0161ak bezmezn\u011b v\u011b\u0159il. Byl to m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d, se kter\u00fdm jsme toho pro\u017eili opravdu mnoho. Byl jako m\u016fj bratr, i kdy\u017e o p\u011bt let mlad\u0161\u00ed a mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee i hez\u010d\u00ed. Byl to prost\u011b kamar\u00e1d do nepohody a j\u00e1 byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee n\u00e1s nikdy nic nerozd\u011bl\u00ed.<\/p>\n
Myslel jsem si to do t\u00e9 doby, ne\u017e jsem p\u0159i\u0161el na to, \u017ee je milenec m\u00e9 \u017eeny.<\/p>\n
Dlouho jsem m\u011bl pouze podez\u0159en\u00ed, \u017ee Kamila n\u011bkoho m\u00e1, ale pozd\u011bji jsem to v\u011bd\u011bl jist\u011b, ov\u0161em netu\u0161il jsem, kdo to m\u016f\u017ee b\u00fdt. T\u00fddny p\u00e1tr\u00e1n\u00ed a hled\u00e1n\u00ed, ne\u017e jsem na to p\u0159i\u0161el, byly peklem. \u017d\u00e1rlivost m\u011b ni\u010dila a s\u017e\u00edrala. Spalovala mi du\u0161i a zakalovala my\u0161len\u00ed. Na nic jsem se nemohl soust\u0159edit, nemohl jsem sp\u00e1t, j\u00edst, prost\u011b nic.<\/p>\n
P\u0159ed t\u00fddnem se stalo to, co mi dalo jistotu, \u017ee jde o Petra. Vid\u011bl jsem Kamilu, jak vystupovala z\u00a0Petrova vozu a volala na n\u011bj \u2013 ahoj, mil\u00e1\u010dku, bude\u0161 mi chyb\u011bt. Byl to pro m\u011b \u0161ok. Petrovo tmav\u00e9 audi se nedalo p\u0159ehl\u00e9dnout a v\u00edm, \u017ee jin\u00e9 ani podobn\u00e9 nikdo v\u00a0okol\u00ed nem\u00e1. Nav\u00edc, jsem zahl\u00e9dl i \u010d\u00edsla na zna\u010dce, kdy\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bl. Nemohl m\u011b vid\u011bt. Schoval jsem se za ke\u0159, kter\u00fd roste hned vedle domu. Nikdy bych nev\u011b\u0159il, \u017ee pr\u00e1v\u011b on. V\u00a0prvn\u00ed chv\u00edli jsem cht\u011bl skoncovat se \u017eivotem, ale pokud pro\u017eijete tolik krizov\u00fdch situac\u00ed jako j\u00e1, tak se v\u00e1m nechce dobrovoln\u011b odch\u00e1zet. M\u011bl jsem Petra opravdu up\u0159\u00edmn\u011b r\u00e1d, ale nemohl jsem takto d\u00e1l \u017e\u00edt. To prost\u011b ne\u0161lo. Jeden z\u00a0n\u00e1s dvou mus\u00ed zem\u0159\u00edt a j\u00e1 rozhodn\u011b chci pro\u017e\u00edt je\u0161t\u011b spoustu kr\u00e1sn\u00e9ho na tomto sv\u011bt\u011b.<\/p>\n
Dlouho jsem nemusel vym\u00fd\u0161let, jak to ud\u011blat. Jsem zku\u0161en\u00fd horolezec a nav\u00edc mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e Petr.<\/p>\n
A tak dnes spolu stoj\u00edme pod Dra\u010d\u00ed sk\u00e1lou. On jako nic netu\u0161\u00edc\u00ed horolezec a j\u00e1 jako soudce a kat z\u00e1rove\u0148.<\/p>\n
\u201eBeru, m\u016f\u017ee\u0161!\u201c<\/p>\n
Petr leze za mnou. Za\u010d\u00e1tek je jednoduch\u00fd a ned\u011bl\u00e1 mu probl\u00e9my. Ty se dostav\u00ed a\u017e od \u010dty\u0159iceti metr\u016f. A ten posledn\u00ed p\u0159ijde v\u00a0\u0161edes\u00e1ti metrov\u00e9 v\u00fd\u0161ce.<\/p>\n
Zdol\u00e1v\u00e1me dal\u0161\u00ed metry. Chci d\u00e1t Petrovi je\u0161t\u011b \u0161anci. Pokud se p\u0159izn\u00e1, mo\u017en\u00e1 to spolu zapijeme a bude v\u0161echno zase po\u0159\u00e1dku. V\u00edc m\u011b na tom v\u0161em mrz\u00ed ten pocit zrady a neup\u0159\u00edmnost, ne\u017e nev\u011bra m\u00e9 \u017eeny.<\/p>\n
M\u00e1m ve sv\u00e9 pam\u011bti jak mi p\u0159ed \u010dty\u0159mi roky zachr\u00e1nil \u017eivot, kdy\u017e jsem si v\u00a0Tatr\u00e1ch zlomil nohu a on m\u011b na z\u00e1dech nesl p\u011bt kilometr\u016f po p\u00e1s ve sn\u011bhu. Pro\u010d zrovna on?<\/p>\n
\u201ePozor Pet\u0159e, je tu v\u00fd\u010dn\u011blek, kter\u00fd moc nevydr\u017e\u00ed!\u201c<\/p>\n
\u201eJo, jo. D\u00edky kamar\u00e1de!\u201c<\/p>\n
\u201eCo \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na ten nov\u00fd \u00fa\u010des, kter\u00fd m\u00e1 nyn\u00ed Kamila?\u201c<\/p>\n
Moje \u017eena v\u016fbec posledn\u00ed dobou prod\u011blala spoustu zm\u011bn.\u00a0 Od nov\u00e9ho \u00fa\u010desu, p\u0159es zm\u011bnu stylu obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, a\u017e po ve\u010dern\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy divadel s\u00a0p\u0159\u00edtelkyn\u011bmi, ale o t\u011bch jsem v\u011bd\u011bl sv\u00e9.<\/p>\n
\u201eJ\u00e1 ti ani nev\u00edm. Kamilu jsem vid\u011bl naposledy na v\u00e1no\u010dn\u00edm ve\u010d\u00edrku.M\u016f\u017ee\u0161, jist\u00edm!\u201c<\/p>\n
Opatrn\u011b stoup\u00e1m v\u00fd\u0161. M\u00e1m tmu p\u0159ed o\u010dima a jen t\u011b\u017eko se soust\u0159ed\u00edm na v\u00fdstup. Nesn\u00e1\u0161\u00edm le\u017e, a proto m\u011b slova Petra t\u011b\u017ece zra\u0148ovala.<\/p>\n
Ud\u011blal jsem chybu, noha mi sklouzla a snad z\u00e1zrakem jsem se na posledn\u00ed chv\u00edli zachytil a op\u011bt z\u00edskal stabilitu.<\/p>\n
\u201eCopak, starou\u0161i? Nejsi ve form\u011b?\u201c sm\u011bje se mi Petr. Jistil m\u016fj postup a mnoho nechyb\u011blo a byl jsem mu op\u011bt vd\u011b\u010dn\u00fd za sv\u016fj \u017eivot. Byla by to krut\u00e1 ironie osudu.<\/p>\n
\u201eDobr\u00fd! Jdeme d\u00e1l. Bude p\u0159evis, tak pozor!\u201c<\/p>\n
Lezeme d\u00e1l a j\u00e1 c\u00edt\u00edm pouze vztek, kter\u00fd mi zatemnil mysl a nyn\u00ed \u0159\u00eddil m\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
\u00dasp\u011b\u0161n\u011b jsem zdolal p\u0159evis. Trvalo mi to sice asi patn\u00e1ct minut, ale s\u00a0m\u00fdmi zku\u0161enostmi to nebyl zas a\u017e takov\u00fd probl\u00e9m. Zdr\u017eel jsem se u jedn\u00e9 skoby, kdy jsem j\u00ed kryt p\u0159evisem pracn\u011b uvol\u0148oval.<\/p>\n
\u201eTak polez Pet\u0159e. Je to proch\u00e1zka r\u016f\u017eov\u00fdm sadem!\u201c<\/p>\n
Asi deset metr\u016f pode mnou se ozvalo nerv\u00f3zn\u00ed zachecht\u00e1n\u00ed. Za\u010d\u00edn\u00e1m p\u0159itahovat jist\u00edc\u00ed lano. Petr se pomalu bl\u00ed\u017e\u00ed k\u00a0uvoln\u011bn\u00e9 skob\u011b. Je\u0161t\u011b asi dva\u00a0 metry a bude u n\u00ed. Rozhl\u00ed\u017e\u00edm se po krajin\u011b, jestli nen\u00ed na bl\u00edzku ne\u017e\u00e1douc\u00ed sv\u011bdek, ov\u0161em na druhou stranu bych ho mo\u017en\u00e1 p\u0159iv\u00edtal, proto\u017ee by zespodu stejn\u011b nic nemohl spat\u0159it. Nehoda, kter\u00e1 se za chvilku p\u0159ihod\u00ed se prost\u011b st\u00e1t m\u016f\u017ee. Chv\u00edli se bude mluvit o m\u00e9 nezodpov\u011bdnosti a Petrov\u011b nezku\u0161enosti. Ale to snesu. Stoj\u00ed mi to za to a hlavn\u011b se t\u011b\u0161\u00edm na v\u00fdraz Kamily, a\u017e j\u00ed sd\u011bl\u00edm tu tragickou novinu.<\/p>\n
Petr se dostal k\u00a0uvoln\u011bn\u00e9 skob\u011b.<\/p>\n
\u201eTa skoba je p\u011bkn\u011b vykloktan\u00e1. To nevydr\u017e\u00ed. Jdu zp\u00e1tky!\u201c<\/p>\n
\u201eSakra, Pet\u0159e, ty srabe!\u201c hecuji ho. Nepot\u0159ebuji, aby se vr\u00e1til. Nesm\u00ed se vr\u00e1tit dol\u016f.<\/p>\n
\u201eTak polez, jist\u00edm!\u201c lehce jsem zatahal za lano.<\/p>\n
Naklonil jsem se, abych na n\u011bj l\u00e9pe vid\u011bl. Cht\u011bl jsem vid\u011bt jeho konec, kter\u00fd, jak jsem o\u010dek\u00e1val, m\u011b napln\u00ed uspokojen\u00edm.<\/p>\n
Zah\u00e1kl se do uvoln\u011bn\u00e9 skoby a pustil jednou rukou, aby se p\u0159ehoupl na dal\u0161\u00ed v\u00fdklenek a dostal se tak do v\u00fdchoz\u00ed pozice pro p\u0159ekon\u00e1n\u00ed p\u0159evisu. Sly\u0161el jsem jeho zaklen\u00ed, kdy\u017e povolila skoba a on se za\u010dal ztr\u00e1cet rovnov\u00e1hu. Vid\u011bl jsem jeho pohled, ve kter\u00e9m bylo vid\u011bt nad\u011bji, kterou ve mn\u011b vkl\u00e1dal. Pustil jsem jist\u00edc\u00ed lano a sledoval \u00fadiv Petra. \u0158\u00edtil se za \u0161\u00edlen\u00e9ho \u0159evu do \u0161edes\u00e1timetrov\u00e9 hloubky. Zd\u00e1lo se mi, \u017ee sly\u0161\u00edm prasknut\u00ed p\u00e1te\u0159e o k\u00e1men, ale to byl sp\u00ed\u0161 pouze dojem.<\/p>\n
Slanil jsem rychle dol\u016f a s\u00a0uspokojen\u00edm i trochu smutkem sledoval Petra, kter\u00fd le\u017eel na zemi p\u0159ede mnou. Lev\u00e1 noha nep\u0159irozen\u011b ohnut\u00e1 v\u00a0koleni a prav\u00e1 zcela zjevn\u011b zlomen\u00e1 v\u00a0ky\u010dli. Z\u00a0prav\u00e9ho ucha mu vyt\u00e9kala tmav\u011b rud\u00e1 ka\u0161e.<\/p>\n
N\u00e1hle m\u011b vyru\u0161il zvuk motoru. Rychle jsem se oto\u010dil. V\u016fz prudce zabrzdil a z\u00a0n\u011bj vysko\u010dil Radek.<\/p>\n
\u201eProboha, co se stalo? To je v\u016fl. Je\u017e\u00ed\u0161i, to je v\u016fl. A ty taky. Pro\u010d jsi ho sem bral? Co se stalo?\u201c<\/p>\n
\u201eRadku, je mi to l\u00edto, nezvl\u00e1dnul to, povolila skoba. Hrozn\u00fd ne\u0161t\u011bst\u00ed.\u201c Hled\u00e1m slova, d\u011bl\u00e1m ne\u0161\u0165astn\u00e9ho a sna\u017e\u00edm s\u00a0uronit slzu.<\/p>\n
Radek se posadil t\u011b\u017ece na zem.<\/p>\n
\u201eTo je hrozn\u00fd. Ani jsem mu nestihl pod\u011bkovat, \u017ee mi p\u016fj\u010dil na \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed auto.<\/p>\n
Zhroutil jsem se do tr\u00e1vy a slzy mi tekly proudem po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u201eTak jdeme na to?\u201c zad\u00edval jsem se t\u00e1zav\u011b na Petra. \u201eJasn\u011b, \u017ee v\u00e1h\u00e1\u0161!\u201c Slunce se schovalo za mrak a p\u0159estalo dot\u00edrat sv\u00fdmi ostr\u00fdmi paprsky. V\u00edtr lehce \u010dechral koruny strom\u016f,\u00a0 kter\u00e9 majest\u00e1tn\u011b st\u0159e\u017eily klid vysok\u00fdch skal.\u00a0 Ide\u00e1ln\u00ed po\u010das\u00ed pro v\u00fdstup, ke kter\u00e9mu jsme se chystali. Nebyla to a\u017e tak t\u011b\u017ek\u00e1 st\u011bna, ale pod vrcholem se nach\u00e1zel…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":13,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-184","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/184","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=184"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/184\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":186,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/184\/revisions\/186"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/13"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=184"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}