Jitka st\u00e1la p\u0159ed opr\u00fdskan\u00fdmi dve\u0159mi s\u00a0cedulkou byt \u010d.17 av\u00e1hala, zda m\u00e1 zazvonit, \u010di nikoliv. V\u00e1hala, p\u0159esto\u017ee byla ji\u017e d\u00e1vno odhodlan\u00e1 a rozhodnut\u00e1, ale p\u0159\u00edtm\u00ed nev\u00e1bn\u00e9 chodby v\u00a0n\u00ed nevzbuzovalo d\u016fv\u011bru. Opr\u00fdskan\u00e1 om\u00edtka m\u00edsty odhalovala tmav\u011b rud\u00e9 cihly, kter\u00e9 budily dojem krvav\u00fdch skvrn. Des\u00edtky nedopalk\u016f cigaret d\u00e1valy tu\u0161it velk\u00e9 po\u010dty n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed z\u0159ejm\u011b nav\u0161t\u011bvovali toto stra\u0161ideln\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n
Jitka p\u0159em\u00fd\u0161lela, kde se dozv\u011bd\u011bla o star\u00e9 pan\u00ed, kter\u00e1 mimoto, \u017ee p\u0159edpov\u00edd\u00e1 budoucnost, ovl\u00e1d\u00e1 je\u0161t\u011b magii a to v\u010detn\u011b woodoo. Nemohla si vzpomenout, zda j\u00ed to \u0159\u00edkala kolegyn\u011b v\u00a0pr\u00e1ci nebo n\u011bkdo na dovolen\u00e9. Nebylo to v\u0161ak a\u017e tak podstatn\u00e9. D\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed bylo, pro\u010d je zde. Mnoho lid\u00ed sem chodilo ohledn\u011b p\u0159edpov\u011bdi budoucnosti, \u010di odvr\u00e1tit zl\u00e9 s\u00edly od sv\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch. Jitka zde byla kv\u016fli man\u017eelovi, ale necht\u011bla zn\u00e1t jeho budoucnost. Sp\u00ed\u0161 j\u00ed cht\u011bla ukon\u010dit. Pot\u0159ebovala pou\u017e\u00edt s\u00edlu woodoo. Pot\u0159ebovala se zbavit sv\u00e9ho mu\u017ee jednou pro v\u017edy.<\/p>\n
Nesn\u00e1\u0161ela jeho arogantn\u00ed pozn\u00e1mky a neust\u00e1l\u00e9 pou\u010dov\u00e1n\u00ed. Zpocen\u00e9 dlan\u011b a lesklou ple\u0161.<\/p>\n
V\u0161e ji\u017e trvalo dost dlouho na to, aby se rozhodla jejich man\u017eelstv\u00ed ukon\u010dit.<\/p>\n
Myslela si, \u017ee se rozvedou a bude klid, ov\u0161em nebylo to tak jednoduch\u00e9. V\u011bd\u011bla, \u017ee by s\u00a0rozvodem nikdy nesouhlasil.<\/p>\n
Dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lela, co s\u00a0t\u00edm, a\u017e objevila zapomenutou karti\u010dku s\u00a0adresou, vedle kter\u00e9 bylo naps\u00e1no \u2013 p\u0159edpov\u011bdi budoucnosti, magie. A tak nyn\u00ed st\u00e1la v\u00a0tmav\u00e9 chodb\u011b, ruku zdvi\u017eenou k\u00a0praskl\u00e9mu vyp\u00edna\u010di a v\u00e1hala, zda m\u00e1 zazvonit.<\/p>\n
Na schodi\u0161ti, na druh\u00e9m konci chodby se ozvaly \u0161ourav\u00e9 kroky a tich\u00e9 zaka\u0161l\u00e1n\u00ed. Jitka p\u0159estala v\u00e1hat a rychle zm\u00e1\u010dkla zvonek s\u00a0n\u00e1pisem byt \u010d. 17, o kter\u00e9m stejn\u011b nebyla p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee bude zvonit. Kroky na schodi\u0161ti se n\u00e1hle zastavily a Jitka jasn\u011b sly\u0161ela s\u00edpav\u00fd dech. Jedin\u00e1 \u017e\u00e1rovka na ponur\u00e9 chodb\u011b s\u00a0prsknut\u00edm zhasla a v\u0161e se pono\u0159ilo do tmy.<\/p>\n
U\u017e u\u017e za\u010dala propadat panice, kdy\u017e tu se pootev\u0159ely dve\u0159e a Jitka uvid\u011bla star\u0161\u00ed \u017eenu s\u00a0drdolem na hlav\u011b. \u017dena byla drobn\u00e9 postavy, zahalen\u00e1 v\u00a0tmav\u011b modr\u00e9m h\u00e1vu, kter\u00fd j\u00ed spl\u00fdval a\u017e na zem, tak\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00ed ve vzduchu. \u0160ed\u00e9 vlasy napov\u00eddaly jej\u00ed v\u011bk, kter\u00fd byl jist\u011b hodn\u011b p\u0159es \u0161edes\u00e1t let. Ve vr\u00e1s\u010dit\u00e9m obli\u010deji sv\u00edtily velk\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 m\u011bly nep\u0159irozen\u011b zelenou barvu.<\/p>\n
\u201ePoj\u010fte d\u00e1l,\u201c pravila ti\u0161e a ustoupila, aby Jitka mohla vstoupit. Ta dlouho nev\u00e1hala a rychle se prot\u00e1hla kolem drobn\u00e9 postavy.<\/p>\n
St\u00e1la v\u00a0nevelk\u00e9 p\u0159eds\u00edni tuctov\u00e9ho bytu, ale zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee je v\u00a0jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. Na st\u011bn\u00e1ch visely masky snad z\u00a0balzov\u00e9ho d\u0159eva; na sk\u0159\u00ed\u0148k\u00e1ch pod\u00e9l st\u011bn bylo mnoho sv\u00ed\u010dek, jejich\u017e mihotav\u00fd plamen kreslil na st\u011bny poskakuj\u00edc\u00ed st\u00edny. V\u0161e podtrhovala podmaniv\u00e1 v\u016fn\u011b exotick\u00e9ho kadidla.<\/p>\n
\u201ePoj\u010fte d\u00e1l, pan\u00ed Jitko,\u201c pravila \u017eena a otev\u0159ela dve\u0159e do dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti.<\/p>\n
\u201eAle jak v\u00edte\u2026?\u201c<\/p>\n
\u201eJak se jmenujete? V\u00edm toho mnohem v\u00edc. Osud ka\u017ed\u00e9ho z\u00a0n\u00e1s je d\u00e1vno napsan\u00fd a pouze um\u011bn\u00ed \u010d\u00edst jej, umo\u017e\u0148uje p\u0159edv\u00eddat budoucnost. Nedivte se a berte to jako norm\u00e1ln\u00ed v\u011bc.\u201c<\/p>\n
Tato slova sice Jitku moc neuspokojila, ale d\u00e1le o nich nep\u0159em\u00fd\u0161lela a posadila se na \u017eidli, kterou j\u00ed tajemn\u00e1 hostitelka nab\u00edzela.<\/p>\n
\u201eTak pov\u00eddejte, pan\u00ed Jitko, co v\u00e1s ke mn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed?\u201c pravila \u017eena, kdy\u017e se ob\u011b pohodln\u011b posadily.<\/p>\n
Jitka chv\u00edli ml\u010dky p\u0159em\u00fd\u0161lela a pak pravila: \u201eSly\u0161ela jsem o v\u00e1s, \u017ee ovl\u00e1d\u00e1te tak\u00e9 Woodoo.\u201c<\/p>\n
\u201eTo je pravda. Ve Woodoo se skr\u00fdv\u00e1 velik\u00e1 s\u00edla.\u201c<\/p>\n
\u201eV\u00edte, je jedna osoba, kter\u00e9 bych se r\u00e1da zbavila.\u201c Jitka sklopila zrak a prsty si pohr\u00e1vala s\u00a0okrajem ubrusu, kter\u00fd zakr\u00fdval star\u00fd masivn\u00ed st\u016fl. Potom se pod\u00edvala do o\u010d\u00ed sv\u00e9 hostitelce a pravila: \u201eJe to m\u016fj man\u017eel. Jsem p\u0159ipravena zaplatit, kolik si \u0159eknete.\u201c<\/p>\n
\u201eNen\u00ed to slo\u017eit\u00e9. Woodoo umo\u017e\u0148uje mnoh\u00e9 a probl\u00e9m je sp\u00ed\u0161e v\u00a0lidech. V\u00a0jejich p\u0159\u00e1n\u00edch a tu\u017eb\u00e1ch. \u017divot p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed mnoho rozmanitost\u00ed a z\u00e1had. Mnoho \u0161t\u011bst\u00ed i z\u00e1rmutku. \u017divot a smrt. Ruku v\u00a0ruce jdou sv\u011btem a ob\u010das se zastav\u00ed.\u201c<\/p>\n
Jitka hlasit\u011b polkla. Moc nerozum\u011bla tomu, co pr\u00e1v\u011b sly\u0161ela, ale p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee to znamen\u00e1 souhlas. Rozhodla se, \u017ee p\u016fjde rovnou k v\u011bci.<\/p>\n
\u201eKolik to bude st\u00e1t?\u201c s\u00e1hla do ta\u0161ky a vyndala svazek bankovek. \u017dena j\u00ed ml\u010dky podala pap\u00edrek, na kter\u00e9m byla uvedena \u010d\u00e1stka, kter\u00e1 zdaleka nedosahovala takov\u00e9 v\u00fd\u0161e, jakou Jitka o\u010dek\u00e1vala.<\/p>\n
\u201eTo nen\u00ed probl\u00e9m.\u201c pravila, kdy\u017e odpo\u010d\u00edt\u00e1vala bankovky. Cht\u011bla m\u00edt v\u0161e co nejd\u0159\u00edve za sebou.<\/p>\n
\u201ePokud by v\u00e1m to nevadilo, r\u00e1da bych v\u0161e vy\u0159\u00eddila je\u0161t\u011b dnes,\u201c pohl\u00e9dla na starou pan\u00ed.<\/p>\n
Jedna ze sv\u00ed\u010dek v\u00a0rohu m\u00edstnosti prskla a Jitka sebou trhla.<\/p>\n
\u201eJak si p\u0159ejete, pan\u00ed Jitko, ale pot\u0159ebuji alespo\u0148 t\u0159i vlasy, va\u0161eho mu\u017ee.\u201c<\/p>\n
Jitka si o Woodoo sehnala p\u00e1r informac\u00ed, i kdy\u017e to bylo s\u00a0velk\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi, a proto s sebou m\u011bla chom\u00e1\u010d vlas\u016f, kter\u00e9 pracn\u011b vytahala z\u00a0h\u0159ebene sv\u00e9ho mu\u017ee.<\/p>\n
\u201eBudou v\u00e1m sta\u010dit tyto?\u201c nat\u00e1hla ruku s\u00a0b\u00edlou ob\u00e1lkou, kterou ji\u017e asi t\u00fdden ope\u010dov\u00e1vala. \u201eA je\u0161t\u011b m\u00e1m fotku, kterou budete taky ur\u010dit\u011b pot\u0159ebovat. Abych nezapomn\u011bla, man\u017eel se jmenuje Milan.\u201c<\/p>\n
\u017dena se usm\u00e1la a k\u00fdvla: \u201eMilan? Dobr\u00e1.\u201c<\/p>\n
Potom vyndala ze \u0161upl\u00edku hroudu vosku; fotku si op\u0159ela o sklen\u011bnou kouli, kter\u00e1 v\u00e9vodila stolu a za\u010dala tvarovat mali\u010dkou figurku.<\/p>\n
Jitka ji se zaujet\u00edm pozorovala. Nerozum\u011bla slov\u016fm, kter\u00e1 \u017eena ti\u0161e pron\u00e1\u0161ela a nech\u00e1pala pohyby rukou, kter\u00e9 krou\u017eily kolem fotky a vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed se figurky.<\/p>\n
\u017dena vzala asi p\u011bt vlas\u016f a vm\u00e1\u010dkla je do figurky v\u00a0m\u00edst\u011b, kde by m\u011bla srdce. Cosi je\u0161t\u011b hlasit\u011b pronesla, vzhl\u00e9dla nad sebe a potom se obr\u00e1tila na Jitku.<\/p>\n
\u201eJak chcete, aby zem\u0159el? M\u016f\u017ee to b\u00fdt dlouh\u00e9 a bolestn\u00e9 nebo rychl\u00e9.\u201c<\/p>\n
\u201eV\u00edte, j\u00e1 ho sice nen\u00e1vid\u00edm, ale rad\u011bji asi zvol\u00edm mo\u017enost rychl\u00e9 smrti.\u201c<\/p>\n
\u201eJe to va\u0161e volba. Bude to rychl\u00e1 smrt, srdce vypov\u00ed \u010dinnost a ne\u017e si cokoliv uv\u011bdom\u00ed, bude po v\u0161em. Chcete to tak? Nechcete se d\u00edvat, jak trp\u00ed? M\u011bl by pocit, \u017ee mu n\u011bkdo rve vnit\u0159nosti a vr\u00e1\u017e\u00ed jehlu do mozku. V\u0161e by trvalo dlouho. Dost dlouho na to, aby si p\u0159\u00e1l zem\u0159\u00edt. Tak\u017ee?\u201c pod\u00edvala se na Jitku a v\u00a0ruce n\u00e1hle dr\u017eela jehlici s\u00a0nabrou\u0161enou \u0161pi\u010dkou.<\/p>\n
\u201eRychle, pros\u00edm,\u201c \u0161pitla Jitka.<\/p>\n
Jehlice pronikla do figurky v\u00a0oblasti srdce a tr\u010dela hroziv\u011b nad stolem.<\/p>\n
\u201eStane se tak za t\u0159i hodiny,\u201c pravila \u017eena a pohl\u00e9dla Jitce do o\u010d\u00ed. Ta se zvedla ze \u017eidle a oto\u010dila se ke dve\u0159\u00edm. \u017dena j\u00ed vyprovodila a\u017e p\u0159ed d\u016fm a dlouze se za n\u00ed d\u00edvala. Potom, kdy\u017e Jitka zmizela za rohem, usm\u00e1la se, zakroutila hlavou a \u0161la zp\u011bt do sv\u00e9ho bytu.<\/p>\n
Milan byl doma a \u010detl si noviny. Sotva od nich vzhl\u00e9dl.<\/p>\n
\u201eJak bylo v\u00a0pr\u00e1ci?\u201c<\/p>\n
\u201eAle jo. D\u00edky za opt\u00e1n\u00ed. \u0160lo to. A jak ty?\u201c ptala se Jitka a zv\u011bdav\u011b ho pozorovala. Nic nenasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee by m\u011bl za necel\u00e9 t\u0159i hodiny zem\u0159\u00edt.<\/p>\n
\u201eBl\u00e1zinec. Bol\u00ed m\u011b z\u00a0toho p\u011bkn\u011b hlava.\u201c<\/p>\n
\u201eHm. Vezmi si pr\u00e1\u0161ek,\u201c u\u0161kl\u00edbla se Jitka a \u0161la p\u0159ipravit ve\u010de\u0159i. Pomyslela si, \u017ee je to mo\u017en\u00e1 zbyte\u010dn\u00e1 pr\u00e1ce, ale d\u011blala jakoby nic. Po ve\u010de\u0159i si sedla do k\u0159esla v\u00a0ob\u00fdv\u00e1ku, aby dob\u0159e vid\u011bla na Milana a do ruky si vzala knihu s t\u00edm, \u017ee bude chv\u00edli \u010d\u00edst. Pohled na hodinky j\u00ed prozradil, \u017ee za necelou hodinu bude \u0161\u0165astn\u00e1 vdova. Cht\u011bla mu je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edci. Snad se s\u00a0n\u00edm rozlou\u010dit nebo mu pop\u0159\u00e1t p\u0159\u00edjemnou posledn\u00ed cestu, kdy\u017e n\u00e1hle uc\u00edtila bolest v\u00a0\u017ealudku.<\/p>\n
Nejprve to bylo mal\u00e9 p\u00edchnut\u00ed a potom tro\u0161ku siln\u011bj\u0161\u00ed k\u0159e\u010d, ale n\u00e1hle m\u011bla pocit, \u017ee j\u00ed n\u011bkdo rve st\u0159eva. Spadla na zem a za\u010dala zvracet. Bolest mali\u010dko ustoupila a Jitka vid\u011bla Milana, kter\u00fd se usm\u00edval a ml\u010dky j\u00ed sledoval.<\/p>\n
V\u00a0tu chv\u00edli j\u00ed do\u0161lo, odkud znala \u017eena z\u00a0bytu \u010d. 17 jej\u00ed jm\u00e9no.<\/p>\n
Do\u0161lo j\u00ed to t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e uc\u00edtila \u017ehavou jehlu, kter\u00e1 pronikala do jej\u00edho mozku.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Jitka st\u00e1la p\u0159ed opr\u00fdskan\u00fdmi dve\u0159mi s\u00a0cedulkou byt \u010d.17 av\u00e1hala, zda m\u00e1 zazvonit, \u010di nikoliv. V\u00e1hala, p\u0159esto\u017ee byla ji\u017e d\u00e1vno odhodlan\u00e1 a rozhodnut\u00e1, ale p\u0159\u00edtm\u00ed nev\u00e1bn\u00e9 chodby v\u00a0n\u00ed nevzbuzovalo d\u016fv\u011bru. Opr\u00fdskan\u00e1 om\u00edtka m\u00edsty odhalovala tmav\u011b rud\u00e9 cihly, kter\u00e9 budily dojem krvav\u00fdch skvrn. Des\u00edtky nedopalk\u016f cigaret d\u00e1valy tu\u0161it velk\u00e9 po\u010dty n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed z\u0159ejm\u011b nav\u0161t\u011bvovali toto stra\u0161ideln\u00e9 m\u00edsto….<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":13,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-363","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/363","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=363"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/363\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":364,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/363\/revisions\/364"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/13"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=363"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}