<\/p>\n
Pavel Vot<\/em><\/p>\n Mal\u00e1 blon\u010fat\u00e1 hol\u010di\u010dka sed\u011bla p\u0159ed pln\u00fdm tal\u00ed\u0159em pol\u00e9vky a vzlykala. Ram\u00ednka se j\u00ed ot\u0159\u00e1sala potla\u010dovan\u00fdm pl\u00e1\u010dem, o\u010di zalit\u00e9 slzami smutn\u011b t\u011bkaly po m\u00edstnosti. Epilog: <\/p>\n Autor: Pavel Vot\u00a0\u00a9 Se\u017eer to Pavel Vot Mal\u00e1 blon\u010fat\u00e1 hol\u010di\u010dka sed\u011bla p\u0159ed pln\u00fdm tal\u00ed\u0159em pol\u00e9vky a vzlykala. Ram\u00ednka se j\u00ed ot\u0159\u00e1sala potla\u010dovan\u00fdm pl\u00e1\u010dem, o\u010di zalit\u00e9 slzami smutn\u011b t\u011bkaly po m\u00edstnosti. \u201eAneto, pov\u00edd\u00e1m ti, \u017ee to sn\u00ed\u0161, i kdybych to do tebe m\u011bla nacpat va\u0159e\u010dkou! Pro koho mysl\u00ed\u0161, \u017ee to \u017er\u00e1dlo va\u0159\u00edm? No pro tebe! Pro koho jin\u00fdho!\u201c…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":13,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-614","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/614","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=614"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/614\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":622,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/614\/revisions\/622"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/13"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=614"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n\u201eAneto, pov\u00edd\u00e1m ti, \u017ee to sn\u00ed\u0161, i kdybych to do tebe m\u011bla nacpat va\u0159e\u010dkou! Pro koho mysl\u00ed\u0161, \u017ee to \u017er\u00e1dlo va\u0159\u00edm? No pro tebe! Pro koho jin\u00fdho!\u201c t\u0159\u00edskla Laura vztekle l\u017e\u00edc\u00ed do d\u0159ezu, a\u017e hol\u010di\u010dka posko\u010dila na \u017eidli.
\n\u201eM\u011b to, maminko, nechutn\u00e1,\u201c \u0161eptla a slzy se j\u00ed draly do o\u010d\u00ed. Popot\u00e1hla a ut\u0159ela si nos ruk\u00e1vem.
\n\u201eCo to d\u011bl\u00e1\u0161 ty prase?\u201c za\u0159vala na n\u00ed Laura. \u201eD\u011blej, jez! Bude\u0161 tu sed\u011bt tak dlouho, dokud to nesn\u00ed\u0161! M\u011b je to jedno! T\u0159eba a\u017e do r\u00e1na!\u201c
\nPak se oto\u010dila k\u00a0d\u0159ezu se \u0161pinav\u00fdm n\u00e1dob\u00edm a povzdechla si: \u201ePane Bo\u017ee, co jsem komu ud\u011blala. Takov\u00fd jelito nevd\u011b\u010dn\u00fd.\u201c
\nAnetka sed\u011bla bezradn\u011b p\u0159ed tal\u00ed\u0159em a sna\u017eila se potla\u010dit pl\u00e1\u010d. Myslela na svou panenku N\u00e1nu, kter\u00e1 le\u017eela v\u00a0pokoj\u00ed\u010dku a ur\u010dit\u011b sly\u0161ela, jak je na n\u00ed maminka zl\u00e1. Kdyby to \u0161lo, N\u00e1na by j\u00ed pomohla tu pol\u00e9vku sn\u00edst. Ur\u010dit\u011b. Ale N\u00e1na byla daleko. Kdyby tak m\u011bla tat\u00ednka. Ten by j\u00ed taky ur\u010dit\u011b pomohl. Nikdy ho nepoznala. Maminka \u0159\u00edkala, \u017ee odjel pry\u010d, kdy\u017e byla malink\u00e1. Povzdychla si.
\n\u201eCo furt vzdych\u00e1\u0161, v\u017edy\u0165 ti nikdo hlavu netrh\u00e1!\u201c za\u0159vala Laura od d\u0159ezu. \u201eT\u00e1hni do pokoj\u00ed\u010dku, kdy\u017e nechce\u0161 \u017er\u00e1t! T\u00e1hni! Bude\u0161 o hladu!\u201c
\nAnetka se pomalu zvedla ze \u017eidle a \u0161ourala se sm\u011brem k\u00a0pokoj\u00ed\u010dku. B\u00e1la se ud\u011blat rychlej\u0161\u00ed pohyb, aby matku nerozzu\u0159ila a ta j\u00ed nena\u0159ezala. V\u011bd\u011bla, \u017ee kdy\u017e se maminka zlob\u00ed, je lep\u0161\u00ed se n\u011bkam schovat.
\nVlezla si pod postel a schoulila se do klub\u00ed\u010dka. N\u00e1nu tiskal v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0161eptala: \u201eNic se neboj, Nanynko. Maminka ti nic neud\u011bl\u00e1.\u201c
\nZ\u00a0kuchyn\u011b se oz\u00fdvaly nad\u00e1vky a t\u0159\u00edsk\u00e1n\u00ed n\u00e1dob\u00ed. Anetka by si nejrad\u011bji zacpala u\u0161i, ale to by musela pustit N\u00e1nu.
\nDve\u0159e od pokoj\u00ed\u010dku se n\u00e1hle prudce rozlet\u011bly.
\n\u201eZase si zalezl\u00e1 pod tou postel\u00ed? Co tam furt leze\u0161, ty st\u0159evo?\u201c \u0159vala Laura.
\nAnetka skoro ned\u00fdchala. V\u011bd\u011bla, co bude n\u00e1sledovat. T\u0159\u00e1sla se p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee j\u00ed maminka zase vyt\u00e1hne za vlasy zpod postele a se\u0159e\u017ee va\u0159e\u010dkou.
\nZvonek u dve\u0159\u00ed bytu pronikav\u011b zadrn\u010del. Anetka v\u011bd\u011bla, \u017ee to znamen\u00e1 vysvobozen\u00ed. Alespo\u0148 pro tentokr\u00e1t.
\nZadr\u017eela dech, aby sly\u0161ela, kdo to p\u0159i\u0161el. N\u00e1hle prudce vydechla a odhodila panenku.
\n\u201eBabi\u010dka Marie!\u201c zvolala hlasit\u011b, a\u017e se lekla sv\u00e9ho hlasu. M\u011bla r\u00e1da svou babi\u010dku. Babi\u010dka v\u017edycky \u0159\u00edkala mamince, aby na n\u00ed byla hodn\u00e1.
\nAnetka m\u011bla dv\u011b babi\u010dky. Jedna se jmenovala Marie a druh\u00e1 Roz\u00e1rie. Tu druhou ale vid\u011bla jenom p\u00e1rkr\u00e1t. To babi\u010dka Marie byla jin\u00e1. Chodila si s\u00a0Anetkou hr\u00e1t, \u010detla j\u00ed poh\u00e1dky a \u0159\u00edkala j\u00ed slun\u00ed\u010dko.
\nAnetka se rychle vysoukala zpod postele a ut\u00edkala do p\u0159eds\u00edn\u011b.
\n\u201eBabi\u010dko, babi\u010dko! P\u016fjdeme si hr\u00e1t?\u201c
\n\u201eAneto! Okam\u017eit\u011b sn\u011bz to j\u00eddlo, nebo koukej zal\u00edzt zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoj\u00ed\u010dku!\u201c zpra\u017eila Laura nad\u0161en\u00ed sv\u00e9 dcerky.
\n\u201eNech j\u00ed. Chce m\u011b jenom p\u0159iv\u00edtat.\u201c pronesla ti\u0161e Marie. V\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed dcera je na vnu\u010dku p\u0159\u00edsn\u00e1 a tr\u00e1pilo j\u00ed to.
\n\u201eNeple\u0165 se mi do v\u00fdchovy, pros\u00edm!\u201c ohradila se Laura, dala si ruce v\u00a0bok a oto\u010dila se zp\u011bt k\u00a0hol\u010di\u010dce. \u201eTak\u017ee co bude?\u201c
\nAnetka sklopila hlavu a \u0161ourala se do pokoj\u00ed\u010dku. Doufala, \u017ee j\u00ed babi\u010dka, nebo maminka zavol\u00e1 zp\u00e1tky, ale ty j\u00ed u\u017e nev\u011bnovaly pozornost a p\u0159esunuly se do kuchyn\u011b, kde se u stolu v\u011bnovaly sv\u00fdm probl\u00e9m\u016fm.
\n\u201eJsi na n\u00ed moc p\u0159\u00edsn\u00e1, Lauro,\u201c sna\u017eila se Marie zm\u00edrnit hn\u011bv sv\u00e9 dosp\u011bl\u00e9 dcery.
\n\u201ePros\u00edm t\u011b, jak moc p\u0159\u00edsn\u00e1?\u201c ohradila se Laura. \u201eTy si nepamatuje\u0161, jak jsi m\u011b \u0159ezala kv\u016fli sebemen\u0161\u00ed hlouposti?\u201c
\n\u201eByla jsem mlad\u00e1, nezku\u0161en\u00e1 a hloup\u00e1,\u201c \u0161eptla Marie.
\nLaura pokr\u010dila rameny. \u201eTo \u0159\u00edk\u00e1\u0161 v\u017edycky. Byla jsi stejn\u011b star\u00e1, jako j\u00e1, tak m\u011b nepou\u010duj.\u201c
\n\u201eNechci t\u011b pou\u010dovat. Jenom je mi l\u00edto t\u00e9 mal\u00e9.\u201c
\n\u201eL\u00edto? L\u00edto? A m\u011b ti nen\u00ed l\u00edto?\u201c Laura se dost\u00e1vala do r\u00e1\u017ee. \u201eT\u011bch ran, co jsem od tebe schytala. T\u011bch probre\u010den\u00fdch noc\u00ed! Proboha! Ty nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo pou\u010dovat m\u011b! Nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo \u0159\u00edkat mi, jak se vychov\u00e1v\u00e1 d\u00edt\u011b! Ty rozhodn\u011b ne!\u201c
\n\u201eLauro, promi\u0148. Jenom chci pomoct \u2026\u201c
\n\u201eNo jasn\u011b. Ty moc r\u00e1da pom\u00e1h\u00e1\u0161. Jako jsi mi pomohla, kdy\u017e m\u011b ten m\u016fj blbec opustil s\u00a0tou courou, co si nabrnknul v\u00a0bordelu!\u201c Laura za\u010d\u00ednala na svou matku k\u0159i\u010det: \u201eVyka\u0161lala ses na m\u011b! Vyka\u0161lala! M\u011bs\u00edc jsi mi nezavolala, proto\u017ee jsi mi to d\u00e1vala za vinu!\u201c
\n\u201eJestli chce\u0161 na m\u011b k\u0159i\u010det \u2026\u201c
\n\u201eTak se sebere\u0161 a p\u016fjde\u0161 pry\u010d! To zn\u00e1m! To je tv\u00e1 obl\u00edben\u00e1 v\u011bta! No tak b\u011b\u017e! Nikdo t\u011b tady nedr\u017e\u00ed!\u201c
\n\u201eAle v\u017edy\u0165 \u2026\u201c Marie nev\u011bd\u011bla co \u0159\u00edct.
\n\u201ePros\u00edm t\u011b b\u011b\u017e pry\u010d.\u201c Laura si p\u0159ikryla obli\u010dej dlan\u011bmi. Cht\u011blo se j\u00ed bre\u010det. Op\u011bt si vzpomn\u011bla na r\u00e1ny va\u0159e\u010dkou. Na mod\u0159iny, kter\u00e9 j\u00ed m\u00e1ma ud\u011blala a na zlomenou ruku, kdy\u017e s\u00a0n\u00ed hodila do kouta. U\u017e na to t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bla. Vyt\u011bsnila to ze sv\u00e9ho \u017eivota. Jako by se to nikdy nestalo. Nyn\u00ed byly v\u0161echny ty hrozn\u00e9 vzpom\u00ednky zp\u00e1tky. Byly zde, byly \u017eiv\u00e9 a bolely.
\nMarie vid\u011bla, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e odejde. Diskutovat s\u00a0Laurovou v\u00a0tuto chv\u00edli nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Cht\u011bla se rozlou\u010dit s\u00a0Anetkou, ale ta si ur\u010dit\u011b \u0161la hr\u00e1t s\u00a0N\u00e1nou, a jenom by se ptala pro\u010d tak brzy odch\u00e1z\u00ed. Kdy\u017e za sebou zaklapla dve\u0159e od bytu, povzdychla si. V\u011bd\u011bla moc dob\u0159e, \u017ee nem\u011bla Laura \u0161\u0165astn\u00e9 d\u011btstv\u00ed. K\u00e9\u017e by \u0161el vr\u00e1tit \u010das.
\nZastavila se u okna d\u011btsk\u00e9ho pokoje a zv\u011bdav\u011b nakoukla dovnit\u0159. Anetka sed\u011bla na zemi a hr\u00e1la si s\u00a0panenkou. Marie opatrn\u011b str\u010dila do k\u0159\u00eddla okna, aby se je\u0161t\u011b v\u00edc pootev\u0159elo a ona l\u00e9pe vid\u011bla, co vnu\u010dka d\u011bl\u00e1.
\nN\u00e1na sed\u011bla op\u0159en\u00e1 o postel a Anetka p\u0159ed n\u00ed polo\u017eila d\u0159ev\u011bnou kostku jako st\u016fl. Na kostku pak dala mal\u00fd plastov\u00fd tal\u00ed\u0159ek. Marie se usm\u00e1la. Anetka byla prost\u011b jej\u00ed slun\u00ed\u010dko.
\n\u201eTak Nanynko, p\u011bkn\u011b papej. Jsi moc \u0161ikovn\u00e1 a j\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1da.\u201c Anetka pohladila panenku po \u010dern\u00fdch vl\u00e1sk\u00e1ch.
\nMarie by vydr\u017eela st\u00e1t u okna a pozorovat vnu\u010dku t\u0159eba do r\u00e1na. B\u00e1la se ov\u0161em, aby j\u00ed nezpozorovala. Je\u0161t\u011b jednou se ujistila, \u017ee je jej\u00ed slun\u00ed\u010dko v\u00a0po\u0159\u00e1dku a oto\u010dila se sm\u011brem k domovu.
\nNakro\u010den\u00e1 noha j\u00ed z\u016fstala viset ve vzduchu. Snad a\u017e do morku kost\u00ed se j\u00ed zaryla slova vnu\u010dky, kter\u00e1 k\u00a0n\u00ed dolet\u011bla pootev\u0159en\u00fdm oknem.
\n\u201eTak ty N\u00e1no, nebude\u0161 j\u00edst? D\u011blej! Se\u017eer to, ty svin\u011b!\u201c<\/p>\n
\nZa sedm let babi\u010dka Marie zem\u0159ela na infarkt. Neunesla smrt sv\u00e9 dcery Laury, kter\u00e1 se zcela nepochopiteln\u011b cht\u011bla p\u0159i koup\u00e1n\u00ed f\u00e9novat. F\u00e9n j\u00ed ov\u0161em vyklouzl z\u00a0ruky a spadnul do vany.
\nAnetka smrt sv\u00e9 matky zvl\u00e1dla state\u010dn\u011b. A\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee j\u00ed nep\u0159ekvapila. Do sv\u00fdch osmn\u00e1cti let pak byla um\u00edst\u011bn\u00e1 v\u00a0D\u011btsk\u00e9m domov\u011b.
\nV\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je Aneta t\u011bhotn\u00e1 a za m\u011bs\u00edc se j\u00ed narod\u00ed dcera Daniela.<\/p>\n
\n<\/em>\u0160\u00ed\u0159en\u00ed a kop\u00edrov\u00e1n\u00ed d\u011bl uveden\u00fdch na t\u011bchto str\u00e1nk\u00e1ch je mo\u017en\u00e9 pouze se svolen\u00edm autora.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"