\u017dij\u00ed mezi n\u00e1mi. Potk\u00e1v\u00e1me je na ulici i v\u00a0obchodech a nem\u00e1me ani tu\u0161en\u00ed s\u00a0k\u00fdm m\u00e1me tu \u010dest.
\nOb\u010das se n\u00e1m mo\u017en\u00e1 poda\u0159\u00ed prohl\u00e9dnout jejich p\u0159estrojen\u00ed. Jejich mimikry jsou dokonal\u00e9, ale p\u0159esto \u2026 .
\nMo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b vy, kdy\u017e zvednete o\u010di, d\u00edv\u00e1te se na jednoho z\u00a0nich a mraz\u00ed v\u00e1s v\u00a0z\u00e1dech.
\nMo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b vy jste nyn\u00ed na prahu jejich odhalen\u00ed.
\nAle pros\u00edm, ned\u00edvejte se jim do o\u010d\u00ed.
\nNikdy!<\/p>\n
—————————————————————————————————<\/p>\n
I.<\/p>\n
\u201eNikdy!!!\u201c
\nTrhl jsem sebou. Ta \u017eena vypadala klidn\u011b a n\u00e1hle se v\u0161e zvr\u00e1tilo. T\u0159\u00e1sla se a od \u00fast j\u00ed \u0161la p\u011bna.
\n\u201eNikdy, nikdy, nikdy,\u201c \u0161eptala st\u00e1le dokola. Prsty se j\u00ed zkroutily v\u00a0k\u0159e\u010di a o\u010di obr\u00e1tily v\u00a0sloup.
\nV\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v\u00a0tuto chv\u00edli nem\u00e1 cenu cokoliv podnikat. \u0160ept\u00e1n\u00ed p\u0159e\u0161lo v\u00a0chr\u010den\u00ed a \u017eena sebou trhla. Pak se na m\u011b dlouze zad\u00edvala.
\n\u201eV\u011b\u0159\u00edte mi, doktore?\u201c
\nV\u011bd\u011bl jsem, \u017ee dal\u0161\u00ed z\u00e1chvat by se dostavil okam\u017eit\u011b po m\u00e9m nesouhlasu.
\n\u201eV\u011b\u0159\u00edm v\u00e1m,\u201c odv\u011btil jsem ti\u0161e.
\nUsm\u00e1la se a p\u0159i tom k\u00fdvala hlavou. Doleva, doprava. Doleva, doprava.
\nVzal jsem si sv\u016fj di\u00e1\u0159. A za\u010dal si pro\u010d\u00edtat anamn\u00e9zu – pacientka trp\u00ed stihomamem. P\u0159ed t\u0159emi m\u011bs\u00edci se dostavilo do\u010dasn\u00e9 zlep\u0161en\u00ed. N\u00e1sledoval z\u00e1chvat a op\u011bt halucinace. Pokus o sebevra\u017edu.
\nOto\u010dil jsem list a pohl\u00e9dl na trosku, sed\u00edc\u00ed na pohovce v\u00a0m\u00e9 ordinaci. Na trosku, kter\u00e1 b\u00fdvala p\u0159ed p\u00e1r lety atraktivn\u00ed \u017eenou. Vyhasl\u00fd pohled, vr\u00e1s\u010dit\u00e1 tv\u00e1\u0159 a t\u0159as rukou, kter\u00fd odpov\u00eddal sp\u00ed\u0161e osmdes\u00e1tilet\u00e9 sta\u0159en\u011b.
\nOp\u011bt jsem se za\u010detl do sv\u00fdch z\u00e1pisk\u016f. Na \u017e\u00e1dost man\u017eela nebyla hospitalizov\u00e1na.
\nN\u00e1sledovalo zlep\u0161en\u00ed.
\nOdlo\u017eil jsem sv\u00e9 pozn\u00e1mky a pohl\u00e9dl ven z\u00a0okna. Pro\u010d? Pro\u010d se n\u00e1hle tak zhor\u0161ila?
\n\u201eV\u00edm to, doktore,\u201c \u0159ekla s \u00fasm\u011bvem.
\n\u201eAno?\u201c up\u0159el jsem sv\u016fj pohled sm\u011brem k\u00a0\u017een\u011b.
\n\u201eV\u00edm, jak to je. Odhalila jsem to,\u201c
\nZ koutku \u00fast j\u00ed vyt\u00e9kala slina. T\u00e1hla se\u00a0pomalu, jakoby \u010das pro ni neexistoval. Jak ve zpomalen\u00e9m filmu. Natahovala se, a\u017e se dotkla b\u00edl\u00e9 ko\u0161ile a vytvo\u0159ila na n\u00ed zd\u00e1lky znateln\u00fd flek.
\n\u201ePijavice!\u201c sykla.
\n\u201eU\u017e jste mi to \u0159\u00edkala,\u201c povzdychl jsem si. V\u011bd\u011bl jsem, co bude n\u00e1sledovat. P\u0159edn\u00e1\u0161ka o tom, jak j\u00ed vys\u00e1v\u00e1 pijavice. Byla to jej\u00ed utkv\u011bl\u00e1 p\u0159edstava a j\u00e1 nebyl schopn\u00fd j\u00ed jakkoliv zm\u011bnit.
\n\u201eV\u00edm kdo je ta pijavice! Nikdy!\u201c vyk\u0159ikla n\u00e1hle.
\nZa dve\u0159mi ordinace byly sly\u0161et bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky. Zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e zap\u016fsobilo jako \u0161vihnut\u00ed bi\u010dem. Zkroutila se na pohovce a p\u0159it\u00e1hla si kolena k brad\u011b. Pak prudce vstala a rychle ke mn\u011b p\u0159istoupila.
\n\u201eNikdy! Nikdy! Proboha! Nikdy se jim ned\u00edvejte do o\u010d\u00ed!\u201c za\u0161eptala energicky.<\/p>\n
II.<\/p>\n
Hork\u00e1 voda mi st\u00e9kala po z\u00e1dech. Zav\u0159el jsem o\u010di a nechal se mas\u00edrovat jej\u00edm proudem.
\n\u201eL\u00e1sko, jsi v\u00a0po\u0159\u00e1dku?\u201c ozvalo se ode dve\u0159\u00ed.
\nMusel jsem se pousm\u00e1t. No jist\u011b. Man\u017eelka m\u011bla v\u017edycky strach. A\u0165 u\u017e jsem se pot\u00e1p\u011bl, \u010di jel n\u011bkam autem.
\n\u201eU\u017e p\u016fjdu. Jenom jsem si tro\u0161ku odfrknul!\u201c sna\u017eil jsem se\u00a0p\u0159ehlu\u0161it proud vody.
\nAsi deset minut pot\u00e9 jsem se usadil v\u00a0\u017eupanu k\u00a0televizi a pohl\u00e9dl na svou \u017eenu. Ml\u010dky si m\u011b prohl\u00ed\u017eela. Neunikl mi jej\u00ed ustaran\u00fd pohled.
\n\u201eDneska jsem m\u011bl pern\u00fd den,\u201c omlouval jsem d\u016fvod m\u00e9 \u00fanavy. \u201eV\u00ed\u0161, l\u00e1sko, zase probl\u00e9m se stihomamem. Zase ty pijavice,\u201c
\n\u017dena na m\u011b zv\u011bdav\u011b pohl\u00e9dla. Jej\u00ed velk\u00e9 tmav\u00e9 o\u010di se vpily do m\u00fdch.
\n\u201eJak\u00fd probl\u00e9m, mil\u00e1\u010dku?\u201c nep\u0159est\u00e1vala m\u011b rentgenovat sv\u00fdm uhran\u010div\u00fdm pohledem. Miloval jsem jej\u00ed o\u010di. Cel\u00e9 hodiny jsem vydr\u017eel sledovat jej\u00ed hlubok\u00fd pohled.\u00a0 N\u011bkdy jsme si jen tak sedli a d\u00edvali se do o\u010d\u00ed. Bylo to vyj\u00e1d\u0159en\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed up\u0159\u00edmnosti. Alespo\u0148 tak mi to vysv\u011btlovala.<\/p>\n
III.<\/p>\n
Dal\u0161\u00ed den v\u00a0ordinaci.
\nVlo\u017eil jsem si hlavu do dlan\u00ed. U\u017e nem\u016f\u017eu. Je to stra\u0161n\u00e9. Poslouchat lidsk\u00e9 probl\u00e9my a osudy. Kolikr\u00e1t jsem se s\u00a0nimi ztoto\u017enil. Mnohokr\u00e1t jsem se c\u00edtil stejn\u011b jako m\u00ed pacienti.
\nVstal jsem z\u00a0k\u0159esla a \u0161el k\u00a0zrcadlu. Ml\u010dky jsem sledoval svou vr\u00e1s\u010ditou tv\u00e1\u0159. Je mi t\u0159icet dev\u011bt. Ano. Opravdu. P\u00e1r let praxe m\u011b poznamenalo tak, \u017ee dnes hled\u00edm do zrcadla na star\u00e9ho vr\u00e1s\u010dit\u00e9ho mu\u017ee.
\nM\u016fj pohled zam\u00ed\u0159il sm\u011brem k\u00a0pohovce. Zahl\u00e9dl jsem n\u011bco b\u00edl\u00e9ho. Snad kus pap\u00edru, mo\u017en\u00e1 kus novin. Ohnul jsem se a zvedl dopis. Le\u017eel zastr\u010den\u00fd pod pohovkou a nebylo divu, \u017ee jsem si ho v\u0161iml a\u017e dnes. Jak jsem vz\u00e1p\u011bt\u00ed zjistil, napsala ho m\u00e1 v\u010derej\u0161\u00ed pacientka. Musela ho tam schovat chv\u00edli p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zaklepal jej\u00ed man\u017eel, aby j\u00ed vyzvedl z\u00a0ordinace.
\nZkoumal jsem zama\u0161t\u011bnou ob\u00e1lku a pomalu \u010detl p\u00edsmo psan\u00e9 pevnou rukou.<\/p>\n
\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 V\u00e1\u017een\u00fd pane doktore, Odlo\u017eil jsem nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b dopis. Znal jsem svou pacientku dost dlouho na to, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee dopis, kter\u00fd jsem na\u0161el, napsala ve stavu naprost\u00e9 du\u0161evn\u00ed st\u0159\u00edzlivosti. IV.<\/p>\n Sed\u011bl jsem u pracovn\u00edho stolu, a p\u0159esto\u017ee klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed bylo v\u00edc ne\u017e z\u0159eteln\u00e9, neoto\u010dil jsem se. Pro\u010d taky. V.<\/p>\n \u201ePoru\u010d\u00edku, co na to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?\u201c <\/p>\n Autor: Pavel Vot\u00a0\u00a9 \u017dij\u00ed mezi n\u00e1mi. Potk\u00e1v\u00e1me je na ulici i v\u00a0obchodech a nem\u00e1me ani tu\u0161en\u00ed s\u00a0k\u00fdm m\u00e1me tu \u010dest. Ob\u010das se n\u00e1m mo\u017en\u00e1 poda\u0159\u00ed prohl\u00e9dnout jejich p\u0159estrojen\u00ed. Jejich mimikry jsou dokonal\u00e9, ale p\u0159esto \u2026 . Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b vy, kdy\u017e zvednete o\u010di, d\u00edv\u00e1te se na jednoho z\u00a0nich a mraz\u00ed v\u00e1s v\u00a0z\u00e1dech. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b vy jste nyn\u00ed na prahu…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":13,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-624","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/624","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=624"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/624\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":630,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/624\/revisions\/630"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/13"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vot.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=624"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n<\/em>omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem pohodila m\u016fj dopis na zem a nep\u0159edala v\u00e1m jej osobn\u011b. Nen\u00ed v\u0161ak jin\u00e1 mo\u017enost. Mysl\u00edte si, \u017ee jsem nemocn\u00e1. Nezlob\u00edm se na V\u00e1s proto a ch\u00e1pu V\u00e1s. A\u017e postupem \u010dasu jsem zjistila, co se zde d\u011bje. A\u017e postupem \u010dasu, jsem si uv\u011bdomila, jak\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed je lidstvo vystaveno.
\n<\/em>V\u011b\u0159te mi, pane doktore, \u017ee v\u00edm, o \u010dem p\u00ed\u0161i. Jist\u011b si vzpomenete na pijavici, o kter\u00e9 jsem v\u00e1m \u0159\u00edkala. Tou pijavic\u00ed, pane doktore, je m\u016fj man\u017eel. Ne, nevyhazujte m\u016fj dopis. Pros\u00edm, velmi V\u00e1s pros\u00edm, p\u0159e\u010dt\u011bte si jej, a\u017e do konce.
\n<\/em>Je to ji\u017e p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nazp\u011bt, co jsem zjistila, \u017ee m\u016fj man\u017eel je p\u0159\u00ed\u010dina v\u0161ech m\u00fdch nesn\u00e1z\u00ed. Vys\u00e1v\u00e1, pane doktore, mou \u017eivotn\u00ed s\u00edlu. Jsem ji\u017e na konci sv\u00e9 cesty. C\u00edt\u00edm to! Ji\u017e m\u011b v\u00edc nepot\u0159ebuje. Boj\u00edm se o sv\u016fj \u017eivot, pane doktore!
\n<\/em>Je to tak, pane doktore, bere mou energii a t\u00edm posiluje svou. To on ze m\u011b ud\u011blal vr\u00e1s\u010ditou mumii, pane doktore.
\n<\/em>V\u00edm, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed m\u016fj konec a m\u00e1m na V\u00e1s jenom jednu prosbu.
\n<\/em>Pros\u00edm, a\u0165 se d\u011bje, co se d\u011bje, ned\u00edvejte se mu do o\u010d\u00ed!!!
\n<\/em>Nikdy se mu ned\u00edvejte do o\u010d\u00ed!!!<\/em>\u00a0<\/em><\/p>\n
\nZvon\u00edc\u00ed telefon m\u011b vytrhl z\u00a0m\u00fdch my\u0161lenek.
\n\u201eOrdinace doktora Brauna, co si p\u0159ejete?\u201c
\n\u201eTo jsem j\u00e1, mil\u00e1\u010dku. Je v\u0161echno v\u00a0po\u0159\u00e1dku?\u201c hlas m\u00e9 \u017eeny zn\u011bl nerv\u00f3zn\u011b a neklidn\u011b.
\n\u201eJist\u011b! Pro\u010d by nem\u011blo b\u00fdt?\u201c nech\u00e1pal jsem, pro\u010d mi \u017eena vol\u00e1.
\n\u201eJ\u00e1 jenom \u2026\u201c
\n\u201ePromi\u0148, mus\u00edm kon\u010dit!\u201c p\u0159eru\u0161il jsem ji.
\nVstal jsem a \u0161el k\u00a0zrcadlu. Motala se mi hlava. Co se to d\u011bje? Je mi sotva \u010dty\u0159icet, ale m\u00e1m vr\u00e1sky, jako sedmdes\u00e1tilet\u00fd chlap! Jakoby n\u011bkdo vys\u00e1val mou \u017eivotn\u00ed s\u00edlu!
\nP\u0159ed o\u010dima jsem m\u011bl \u010dern\u00e9 o\u010di m\u00e9 \u017eeny. Jej\u00ed hlubok\u00fd pohled.
\nSly\u0161el jsem jej\u00ed slova: \u201eUp\u0159\u00edmnost se pozn\u00e1 podle pohledu. D\u00edvej se mi do o\u010d\u00ed, pokud nem\u00e1\u0161 co skr\u00fdvat!\u201c<\/p>\n
\n\u201eL\u00e1sko, jsi v\u00a0po\u0159\u00e1dku?\u201c zvolala ode dve\u0159\u00ed.
\nV\u011bd\u011bl jsem, \u017ee p\u0159ijde. Necht\u011bl jsem se na n\u00ed koukat. Necht\u011bl jsem se\u00a0pod\u00edvat do t\u011bch hlubok\u00fdch tmav\u00fdch o\u010d\u00ed. Nemohl jsem se do nich pod\u00edvat!
\n\u201eL\u00e1sko?\u201c
\nZn\u011blo to trochu v\u00fdhru\u017en\u011b.
\n\u201eCo to m\u00e1\u0161 za dopis?\u201c
\nA\u017e nyn\u00ed jsem si uv\u011bdomil, \u017ee st\u00e1le sv\u00edr\u00e1m dopis pacientky ve sv\u00e9 dlani. No nic. Pozd\u011b!
\nC\u00edtil jsem jej\u00ed dech. C\u00edtil jsem jej\u00ed parf\u00e9m. C\u00edtil jsem tep jej\u00edho srdce.<\/p>\n
\n\u201eNorm\u00e1lka, kapit\u00e1ne! Vypad\u00e1 to na jasnou sebevra\u017edu. Jenom nech\u00e1pu, pro\u010d tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd doktor, jako byl Braun, sko\u010dil z\u00a0okna. M\u011bli bychom to je\u0161t\u011b d\u016fkladn\u011b prov\u011b\u0159it.\u201c
\nOba policist\u00e9 se na sebe za\u0161klebili. Znali se u\u017e asi deset let a osloven\u00ed kapit\u00e1ne, \u010di poru\u010d\u00edku pova\u017eovali pouze za zpest\u0159en\u00ed slu\u017eby.
\n\u201eZbyte\u010dn\u00e1 pr\u00e1ce, Franku!\u201c usm\u00e1l se kapit\u00e1n. \u201eTady stejn\u011b nic nenajdeme. Chud\u00e1k fel\u010dar si moc bral probl\u00e9my sv\u00fdch pacient\u016f.\u201c
\n\u201eAsi jo, Johne!\u201c u\u0161kl\u00edbl se poru\u010d\u00edk a nasoukal se za volant slu\u017eebn\u00edho vozu. Venku za\u010d\u00ednalo pr\u0161et a necht\u011bl promoknout na kost.
\nPak nastartoval v\u016fz a \u010dekal na sv\u00e9ho kolegu. P\u0159i tom sklopil zp\u011btn\u00e9 zrc\u00e1tko a ustaran\u011b se pod\u00edval na svou vr\u00e1s\u010ditou tv\u00e1\u0159.
\n\u201eAsi toho, Johne, nech\u00e1m,\u201c pravil kapit\u00e1novi, kter\u00fd mezit\u00edm zaujal m\u00edsto spolujezdce.
\n\u201eCo m\u00e1\u0161 na mysli Franku?\u201c
\n\u201eTa pr\u00e1ce m\u011b n\u011bjak zm\u00e1h\u00e1. V\u017edy\u0165 se na m\u011b pod\u00edvej. Vypad\u00e1m na sedmdes\u00e1t!\u201c usm\u00e1l se \u010dty\u0159icetilet\u00fd poru\u010d\u00edk.
\nUsm\u00e1l se a pohl\u00e9dl do tmav\u00fdch a hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho kolegy.<\/p>\n
\n<\/em>\u0160\u00ed\u0159en\u00ed a kop\u00edrov\u00e1n\u00ed d\u011bl uveden\u00fdch na t\u011bchto str\u00e1nk\u00e1ch je mo\u017en\u00e9 pouze se svolen\u00edm autora.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"